Real prediction je žánr blízký sci-fi definovaný takto: „Příběh se stává reálným už ve chvíli, kdy po dopsání textu ještě nestihl zaschnout inkoust na autorově brku.“ kořeny tohoto nového subžánru lze spatřovat už někde v roce 2008, kdy Jan Hloušek, člen Spolku přátel krásného slova (dnes Nakladatelství Fortna), přečetl v rámci pořadu Bludný elektron svou novou povídku o zavedení robolektorů na jedné nejmenované středoevropské univerzitě. Bylo tenkrát zvykem, že autorské čtení uvede jiný člen spolku, poví něco o autorovi a o tom, co za chvíli posluchači (v té době návštěvníci sluneční čajovny na velkém náměstí v Hradci králové) uslyší. Šťastný los osudu tehdy padl na Jaroslava Svobodu, který zahájil pořad tím, že mlčky vstal a všem ukázal malou cedulku, na kterou chvíli před tím napsal dvě slova: re-pre. jal se pak se svým neopakovatelným humorem vysvětlovat, co znamenají, a nový subžánr byl na světě.
Typickým znakem jsou chytré přístroje v domácnosti i životě všude kolem nás, které vedle svých pozitiv nesou i určitá úskalí. (Přitom většina takových povídek byla napsána v době, kdy se koncept chytré domácnosti nebo internetu věcí teprve vznikal.)
Povídky však osloví i starší čtenáře a čtenáře, pro které jsou počítače a moderní technika spíše nepřítelem. Nedílnou součástí příběhů ze světa real prediction je též otázka, kam se mohou některé směry ve společnosti vyvinout a jak může náš každodenní život vypadat včetně mezilidských vztahů.
